Na střídavý úvazek
Jedním z velkých rozhodnutí, které rodiče při rozvodu dělají, je, kde a s kým budou jejich děti po rozvodu žít. Psycholožka Leea Mattila říká, že neexistuje jeden způsob, který by byl lepší než jiný. Co je správné pro jednu rodinu, nemusí být správné pro jinou.
«V mém oboru jsou uznávaní kolegové, kteří se k myšlence, aby děti žily ve střídavých rodinách, staví dost kriticky. Myslím, že to zbytečně obviňuje rodiče. Proto je také dobré mluvit o výhodách střídavého bydlení,» říká Mattila.
«Efektem může být, že děti mají v životě i druhého rodiče, který se aktivně podílí na jejich každodenním životě a nese za něj odpovědnost.»
Někdy před odloučením byl jeden z rodičů jednoznačně tím hlavním, kdo byl zodpovědný za každodenní život dětí: zůstával doma a staral se o pacienty s horečkou, kupoval nové kalhotky a trička, pamatoval na koníčky, narozeniny kamarádů a pohádky před spaním. Pokud děti žijí po rozvodu střídavě s oběma rodiči, situace se mění.
«Střídavé bydlení může mít za následek, že děti získají do svého života druhého rodiče, který se aktivně podílí na jejich každodenním životě a nese za něj odpovědnost. To je ve skutečnosti zcela běžné. Vztah mezi dítětem a rodičem se tak po rozchodu může dokonce posílit.»
Mattila se také domnívá, že pro malé děti může být život ve dvou domácnostech ohromující a matoucí. Aby střídavé bydlení u starších dětí fungovalo, musí být podle něj bydliště rodičů dostatečně blízko sebe, aby měly děti stále stejnou školku, školu a kamarády.
