Pokud neexistuje způsob, jak překonat velkou ztrátu, neexistuje ani způsob, jak se v životě posunout dál. Odborník na pozůstalé vám poradí, abyste se zamysleli nad tím, co by si ztracená osoba přála pro váš život.
Desítky let jste byli s partnerem spolu a po jeho smrti byste měli jít dál sami. Život vám připadá zbytečný a cítíte se polovičatě, dokonce nejistě. Jak může být cokoli cokoli, když už se o všechno nedělí?
Podobný smutek může pociťovat každý, kdo ztratil milovanou osobu: matku, otce, dítě nebo někoho, koho miloval. Nemoc mohla trvat dlouho nebo přišla rychle. Někdy vás nehoda zaskočí.
Velký zármutek je těžké břemeno, které se může stát ještě těžším k nesení, pokud se s ním budete trápit donekonečna.
Ale co když prostě zůstanete? Kdyby se všechno změnilo a nic nebylo jako dřív. Kdyby se vůle k životu prostě nevrátila. Ani po letech.
Ani tehdy není vše ztraceno. Můžete se naučit myslet jinak.
Minna Tani, poradkyně sdružení Kymenlaakso pro boj proti rakovině, se o tom při své práci přesvědčila nesčetněkrát. S pacienty hospice a jejich příbuznými pracuje již dvacet let.
Chronický zármutek se projevuje, když se o sebe nemůžete postarat nebo opustit svůj domov.
«Zármutek se někdy může stát chronickým. Je ovlivněn mnoha věcmi a je velmi individuální. Například pokud jste dlouhodobě zcela neschopní, nedokážete se o sebe postarat nebo opustit svůj domov, může to být známkou chronicity.»
Ačkoli samotný zármutek může v různých podobách trvat i několik let, podle Taniho je vhodné navštívit lékaře kvůli těmto příznakům nejpozději po šesti měsících.
«Naštěstí je ve zdravotních střediscích také spousta psychologů, se kterými se můžete poradit.»
Ne vždy se však smutek na člověku usadí tak, aby pokryl všechny jeho dny, týdny a myšlenky. Může odeznít a zase se vrátit. Zármutek je vlnící se efekt,» říká Minna Tani.
«Někdy se může cítit snadněji, jindy hůře. Smutek se může vrátit třeba za dva roky s nějakou krizí. Neměli bychom mluvit o fázích zármutku, jako by byly pro všechny vždy stejné. Jinak nakládáme na pozůstalé zbytečnou zátěž, která se nebude chovat tak, jak nám říkají učebnice.»
